Oba díky Vandrbuchu, abys to měl pěkně pokupě.
Pokračování Vandrbuchu obsahuje přehršel receptů z ryb a zvěřiny
Oba díky Vandrbuchu, abys to měl pěkně pokupě.
Nejen kuchařka, tak trochu pro burany
Název Vandrbuch jsem zvolil proto, že kniha kromě receptů z různých míst a časů, obsahuje i plky a historky z tý dlouhý cesty, odtamtud až sem.
Kniha obsahuje recepty na zpracování surovin, který běžně v krámě nekoupíš. Kohoutí hřebínky, kůzlečí žaludky nebo krev, jelení plíce atd . Je to proto, že s tímhle materiálem se setkávám a odmítám ho vyhazovat. Jestli se k němu nedostaneš, bude ti k ničemu. Kucí v Rudimově se smáli, že sestavuju recepty, který stojí na nesehnatelných surovinách. Ale ony nejsou nesehnatelný. Tady je toho plno. Jen o to nikdo nestojí i když je to vpodstatě zadarmo. Věřím, že pokud lidem tyhle jídla zachutnají, vrátí se zase na jeviště a tak jako ve Španělsku, Francii nebo Itálii se budou prodávat, vařit a jíst VŠECHNY jedlý partie z poražených nebo ulovených zvířat. Navíc kuchařek s receptama na kuřecí prsa a vepřovou panenku jsou plný regály, tak kam bych se cpal.
V knížce nejsou fotky jídel. Jen starý fotky a ilustrace. Jestli chceš vidět jak ty jídla vypadají, uvař si je. Navazuju tak na tradici písemně předávaných receptů od kamarádů, babiček, maminek, strejdů a tet, psanejch na ubrousky, stránky ze školních sešitů a účtenky z RaJ. Moje nejoblíbenější kuchařky neobsahují fotky jídel a já doufám, že vandrbuch bude jednou z nich. Fotky jídel pro předání receptu nejsou zásadní. Ba naopak. Podle mýho odvádějí pozornost, rozptylujou a lidi místo aby vařili a soustředili se na text, jen fascinovaně pozorují umění fotografovo. Je to jako dívat se na porno, místo aby člověk praktikoval.
I přesto, že kniha obsahuje recepty, někoho by mohlo rozladit, že tam , kde jsem to nepovažoval za nutný, nejsou uvedený váhy, míry a poměry. Nejsme u odvodu. To dáš.
Uvař si to tak dobrý jak umíš a upravuj si poměry podle libosti. Pro ten účel, bude volný místo na okraji stránek, aby sis recepty mohl upravovat.
S ledabylou samozřejmostí předpokládám, že když chceš vařit podle vandrbuchu, máš už něco za sebou, nebo si aspoň umíš poradit. Není to učebnice. Jestli neumíš rozdělat oheň a udělat vývar, bude to pro tebe španělská vesnice. Všechno to funguje a ty na to určitě přijdeš. Když ne, tak nejsi dost vytrvalej, nebo jsi prostě blbej a věnuj se radši něčemu jinýmu. Já se taky ty věci nenaučil z knížek, nebo za den. Musíš praktikovat. Je to votrava, dá to zabrat ale tak to funguje.
O autorovi
Narodil jsem se v roce 1976 v Praze. Díky tomu, že dědeček a maminka pracovali na indický ambasádě, mám od dětství značně odlišný představy o tom co je to normální jídlo. Po otci jsem zdědil posedlost jídlem a utkvělou představu, že vlastně nikam pořádně nepatřím. Mám tři sourozence, vesměs slušný lidi, jsem rozvedenej a mám tři dcery.
Od roku 2015 už se věnuju práci sám, jen za asistence brigádníků a tak vznikl Nomadis catering, kočující restaurace jednoho kuchaře. Na webu Nomadis si toho o mně můžeš přečíst víc.